Žijeme se stromy

- kniha-sborník

OBSAH
I.

Strom (Václav Větvička)
Co na stomech na první pohled neuvidíte

Stromy a voda (Luboš Úradníček)
Výdej vody
Intensita transpirace
Vodní bilance
Další role stromů ve vztahu k vodě; lužní lesy

Stromy, voda, teplota (Jan pokorný)
Strom a slunečník
Inzerát
Ochlazování, lesy a voda

Stromy v architektuře minulosti (Tomáš turek)

Stromy v současné architektuře (Tomáš Turek)
Zeleň na veřejném prostranství
Strom v soukromé zahradě
Vegetační stěny (Zelené domy)
Strom v interiéru
Vegetace jako izolant
Strom jako stavební materiál
Dřevo jako materiál současnosti

Doba dřevěná (Martin Patřičný)

Nejen stromy v krajině (Markéta a Petr Veličkovi)
Kostelní Vydří

Strom, o který dobře pečujeme, je spolehlivým partnerem (Pavel Wágner, Marek Žďárský)
Úcta ke stáří

Nejen stromy v alejích (Markéta a Petr Veličkovi)

Příběh starého stromu a mladého arboristy (Marek Žďárský)

II.

Takové krátké slovo (Václav Větvička)

Koruna stromu (Marie Hrušková)

Bylo to tenkrát... (Marie Hrušková)
Světový, Vesmírný strom
Strom života
Strom poznání
Bohové a kněžky - příklady ze starého Řecka a Říma
Druidové – příklady od Keltů
Staří Slované
Křesťanství

Stromy a biblický příběh (Pavel Wágner)
Další stromy v bibli (Marie Hrušková)

Symbolika lesních stromů (Iva Kubátová)
Jubilejní hájek
Pasování stromů

Stromy a symboly (Marie Hrušková)
Národní stromy
Symbol lípy na československých mincích (Eduard Šimek)

Citové vztahy se stromy přesahující do dneška (Marie Hrušková)
Víra v duši
Stromy nad hroby
Stromy životní

Vzpomínka na stromy v naší rodině (Eva Kordová)

Stromy paměti (Marie Hrušková)
Stromy památné (Bohumil Reš)
Stromy svobody (Václav větvička)
Den stromů, dávná a nová tradice

O životě lesa (Iva Kubátová)

Poselství kreseb
Jaroslav Turek_____Václav Větvička
Vladimír Lepš______Jaroslav Michálek

Závěr

Kdo je kdo z autorů
Kdo je kdo z autorů ZDE

Na závěr

Vyrostl strom. Na první pohled upoutal svým vzhledem, zelenou korunou žíhanou slunečními paprsky, na podzim listím zlatavých i šedozelených barev, kterými se loučil s hřejivým sluncem, aby za nedlouhý čas překvapil architekturou holých větví, temných na pozadí napadaného sněhu, jejichž tvary v létě pod listím strom nepřiznával. Strom mnoha proměn a přece svůj… Člověk se k němu vracel, snad musel, protože ho chtěl poznávat stále znovu.

Tak tomu bývá ve většině vztahů, že na první pohled upoutá vnějšek. U lidí někdy stačí promluvit – a není už důvod se vracet. Stromy – ty začnou k lidem promlouvat až za dlouho, až když se člověk s nimi víc pozná, až je schopen jejich řeči porozumět. Stromy prostě takoví jsou: rostou, nepodbízejí se, pouze lidem mnohé nabízejí. Žijí - a je na lidech, zda pochopí.

Vztah člověka a stromu narůstá zvolna, souvisí i s tím, jak člověk dospívá, skládá své životní priority, moudří a bohužel i stárne. Také strom jen postupně odhaluje člověku své bohatství - nejprve rozdává, co je viditelné: plody, dřevo, úkryt, stín. Pak přinese potěšení z osobité krásy a z klidu ve voňavé blízkosti. Trvá nějakou dobu, než si člověk uvědomí, že mu strom nabízí životní příklad – třeba věrností místu, kde je mu dáno žít, pevností a neohrožeností v potýkání s překážkami. Jak se poznávání prohlubuje, člověk počítá vzájemný poměr let života, vždyť strom byl svědkem toho, co člověk prožil. Tehdy sama od sebe napadne otázka: „ Co tu, člověče, zůstane po tobě?“

Může se stát – v tom dobrém, naplňujícím případu – že vztah se stromem přeroste v tiché partnerství jistoty, že mohu přijít, pohladit kmen, opřít se a nechat mihnout vzpomínku:„Rostl tu už za našeho dědy, maminka u něho sedávala…“ Strom člověku po celou dobu známosti mnohé dává. Ale aby byl vztah opravdový, musí být v rovnováze - nelze brát a nevracet. Měl by tedy strom dostávat na oplátku naše pochopení, péči a ochranu. A nejen ten jeden jediný, oblíbený...

Obdivovaný a milý strom může být v životě člověka důležitým a obohacujícím. Jenže to nestačí a vlastně by jeden jediný strom nezvládl tak velký úkol. Pro život lidí jsou nezbytné stromy jako celek. Všechny – i méně krásné, tuctové, stromy v lesích i v tropických pralesech. Jejich životy v sobě skrývají pojistku přežití – našeho, našich dětí i vnuků…

To jsme chtěli naší knihou připomenout. Třeba to někomu a něčemu pomůže.

Zpět