Podklady pro práci o památných stromech

    PŘÍKLAD:

    Přehled  památných stromů kraje – podle jednotlivých okresů – lze najít v knihách vydaných AOPK, : „Chráněná území ČR“ např. díl 1 -  Střední Čechy

     

  • Vybranéne památ. stromy s pověstmi na jednotl. okresech Středoč. kraje:
    • Praha –západ . Dub letní ve Vonoklasech obv. 435cm, k.ú. Řevnice – sedával karlštejnský havran ( č. 18)
    • Beroun Lípa malolistá k.ú Zdejcina , obv. 525 cm ,– vztah spisovatele Nepila (č:2)
    • Kolín - Dub letní Ovčáry zvaný Hraničář, obv. 465cm – vztah spisovatele Vrchlického(č 43)
    • Benešov – Kaplířova lípa v Neústupově na nádvoří býv. zámku, obv. 736cm – Loučil se Kašpar ze Sulevic s rodinou a poddanými před cestou do Prahy r. 1620 (č. 10)
    • Kutná Hora – Dub letní Žehušice – před Starým zámkem- Vztah k skladateli a hornistovi J.V.Stichovi- Punto( č.48)
    • Mělník – Lípa malolistá u Chorušic, obv. 540cm, zajímavý vzrůst (č.2)
    • Praha- východ – Žižkův dub za statkem Myšlínem u Mnichovic, obv.682cm, stáří 650 let
    • Nymburk – Lípa malolistá ve Staré Lysé u Lysé n.Labem, obv. 631cm –pověsti(č..55)
    • Mladá Boleslav – Dub letní, k.ú. Ujkovice za býv. Dvorem, obv. 910 cm – pověst (č.19)
    • Příbram – Dub letní na Svaté Hoře u Příbrami, obv. 520 cm
    • Rakovník - buk lesní k.ú. Mšecké Žehrovice obv. 556 cm – (č.51) televizní seriál
    • Kladno – Svatováclavský dub ve Stochově, obv. 850 cm, (č.42)
    •  

    Další příklady lze doplnit podle vlastních zkušeností: např. dub v Záboří nad Labem, dub v Čejkovicích, stromy v Druhanicích aj.

     

    Počet památných stromů  - je trochu pojem zavádějící. Záleží na přírodních podmínkách v tom kterém regionu, a samozřejmě i na lidech a jejich představě o nutnosti ochrany.

    Je třeba si uvědomit, že i pojem „památný strom“ není jednoznačný. V mluvě ochranářů je to legislativní označení pro strom chráněný státem, je to jasné označení v seznamech (u stromu tabule se státním znakem a nápisem Památný strom).
    1.     Mezi chráněné stromy patří jednak ty, kterým já říkám „Pravé památné“ – u nich lze odpovědět na otázku: Proč jsou památné, co připamatovávají : zastavil se tam král, Žižka, pan XY, stalo se tam cosi, zasadili strom tehdy  atd., anebo tam straší, zjevuje se XY atd. Tedy stromy, které mají pověsti, příběhy, svou historii nebo jsou součástí historie památky, u které rostou. Jsou z památných stromů nejzajímavější právě svými příběhy, které jako by byly reflektorem, nasvítily ten který strom, aby si ho lidé uvědomili ( Tajně si přejeme my všichni, kteří se stromy zabýváme, aby po těchto „nasvícených“, pověsťových stromech byli lidé schopni zastavit se a zadívat i na ty bez pověstí a příběhů nebo dokonce  nechráněné. Alespoň já si to při psaní přeju moc). Sem patří i „nejnovější“ památné stromy : ty, které byly v naší době zasazeny někým významným, nebo u kterých se v době ne tak dávné něco významného stalo . Je třeba je řádně zapsat třeba do místní kroniky a později zažádat o oficiální ochranu – tedy zapsání do seznamu památných stromů.
    2. Dále patří v seznamu mezi chráněné stromy (tedy památné ) ty, které jsou zajímavé po dendrologické stránce, dožily se dlouhého věku, dorostly velkých rozměrů atd. nebo jsou druhově zajímavé v té lokalitě, vzácného druhu.

    3. A pak tam patří stromy tak zvaně „perspektivní“, nadějné, u kterých je třeba bránit poničení, pokácení.

             Stromy jsou živé organizmy, podléhají zákonům přírody, a tedy i umírají, hynou. Kdybychom nevyhlašovali perspektivní památné stromy – možná by naši potomci žádné mimořádné, památné stromy neměli, nedorostly by.

        Stromy svou dlouhověkostí jsou spojnicemi mezi generacemi lidí ( děda zasadí strom a z dospělého stromu se těší vnuk), jsou jakousi zelenou štafetou. Ne všichni lidé si to uvědomují, protože je stromů kolem nás poměrně stále dost. Vnímají často strom jako jakýsi dřevěný kmen a na něm koruna jako hlávka zelí, jenže otravuje, padají z ní listy. Užitečnost si nepřipouštějí. Za vykácený strom se  - v lepším případě - vysadí nový – tak co kdo ještě chce, žeáno?
    V.Větvička:“ Porazí-li se osmdesátiletý buk, nahradilo by jeho listový aparát, onu továrnu na čistý vzduch, teprve 1500 mladých osmi-desetiletých boučků.“

    Památné stromy, jejich označení, seznamy, dozor nad nimi – to je otázka zákonů, státní moci, někdy i represe. Snem každého ochranáře, každého, kdo má upřímně rád přírodu, a proto se její ochranou zabývá, je, aby stromy (a nejen ony) byly chráněné lidmi. Pak nebudou padat zbytečně aleje, nebudou zákeřně navrtávány kmeny stromů, které někomu vadí v rozhledu, nikdo si netroufne rozdělat v dutině starého stromu oheň ani vyřezávat sochy do zbytku seřízlého stojícího kmenu stromu .
    Aby tenhle donquichotský sen se mohl alespoň částečně stát skutečností, je třeba vychovávat lidi a to od malých lidiček a soustavně. Neboli : enviromentální výchova nesmí zůstat jen heslem, nápadem, akcí, ale stát se samozřejmostí - a třeba to můžeme  po staru nazývat úctou k všemu živému, zodpovědností, láskou k domovu - anebo i jenom selským rozumem .

     

     

<--- ZPĚT