Podklady pro práci o památných stromech

Je třeba si uvědomit, že pojem „památný strom“ není jednoznačný. Většinou se tak obecně říká stromu , který je v místě známý, připomíná nějaké zajímavost nebo dění, jehož byl „ účastníkem“. V mluvě ochranářů je to legislativní označení pro strom chráněný státem, je to jasné označení v seznamech chráněných stromů.

1. Mezi chráněné stromy patří jednak ty, kterým já pro sebe nazývám „Pravými památnými“ – u nich lze odpovědět na otázku: proč jsou památné, co připamatovávají: zastavil se tam král, Žižka, pan XY, stalo se tam cosi, zasadili strom tehdy, anebo tam straší, zjevuje se XY atd. Tedy stromy, které mají pověsti, příběhy, svou historii nebo jsou součástí historie památky, u které rostou. Jsou z památných stromů nejzajímavější právě svými příběhy, které jako by byly reflektorem, nasvítily ten který strom, aby si ho lidé uvědomili (tajně si přejeme my všichni, kteří se stromy zabýváme, aby po těchto „nasvícených“, pověsťových stromech byli lidé schopni zastavit se a zadívat i na ty nepověsťové nebo dokonce i nechráněné.“
   Sem patří i stromy nazývané jako Významné. To je ty, které byly v současnosti zasazeny někým významným, nebo u kterých se v době ne tak dávné něco významného stalo .Většinou nejsou známé celonárodně. Je třeba je řádně zapsat třeba do místní kroniky a podpořit o nich povědomí alespoň v místě, později zažádat o oficiální ochranu – tedy zapsání do seznamu památných stromů.

2. Dále patří do seznamu mezi chráněné stromy ty, které jsou zajímavé po dendrologické stránce, dožily se dlouhého věku, dorostly velkých rozměrů atd. nebo jsou druhově zajímavé v té lokalitě, vzácné.

3. A pak tam patří stromy takzvaně „perspektivní“, nadějné, u kterých je třeba zabránit poničení, předčasnému pokácení.

Stromy jsou živé organismy, podléhají zákonům přírody, a tedy i umírají, hynou. Kdybychom však nevyhlašovali perspektivní památné stromy – možná by naši potomci žádné mimořádné, skutečně památné stromy neměli, protože by nedorostly.