Po studiu na pedagogické fakultě a FF UK učila v Praze, z toho 25 let na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici. Píše od dob studií, proto ji malíř J.Turek požádal (r.1967) o zpracování textů k jeho kresbám památných stromů. .Disertační práce „Památné stromy v ústní lidové slovesnosti a v literatuře“(1972) předznamenala zaměření jejího psaní, protože osudy stromů a vztahy lidí k nim a k přírodě se pro ni staly hlavním námětem .

Za výtvarné spolupráce s J.Turkem vydala r. 1986 brožuru v PNS o výchovném využití památných stromů ve škole, podrobněji se památnými stromy i historií míst, kde rostou zabývali oba autoři v knize "Památné stromy I.( Sylva Regina 1995) a ve II.díle( 2001). Spolu s J.Turkem vydali „What trees remember“(1998) i českou verzi „Stromy pamatují“(1999). Kniha „Kult stromů v zemích koruny české “ (2005) , v níž autorka souborně přibližuje historii a kořeny našich vztahů ke stromům a doplňuje odborným pohledem předchozí práce o památných stromech, doprovázejí opět kresby J.Turka. Z dalších prací připomeňme knížky o kraji a lidech žijících na Vysočině, pod Železnými horami : „Tam, kde teče Doubravka I.II.III“ ( 1995- 2004, ve spolupráci s J.Turkem a Z.Sejčkem) a „Krajinou řeky Doubravy“(2006) s fotografiemi M.Holečkové. V únoru 1996 měl v Lyře Pragensis premiéru její pořad o památných stromech, spolupracuje s Českým rozhlasem.

Knihy o stromech se staly podkladem pro televizní seriál „Paměť stromů“ ( 2003), na jehož scénáři spolupracovala s režisérem Bedřichem Ludvíkem. Spolu s ním se také podílela na fotografické publikaci „Stromy se na nás dívají “ (Fraus 2003) a „Pamět stromů“(MF 2006).

Pro děti a jejich rodiče a jako pomoc učitelům nižšího stupně ZŠ při environmentální výchově je určena knížka „Tajemství starého dubu“(MF 2007), na které se výtvarně podílela Andrea Sloupová ( s použitím kreseb stromů J.Turka) – dlouhověkost stromu je názorně ukazována na srovnání staletí života památného dubu a staletí historických změn v životě Českého království a pak i republiky

Ve spolupráci s fotografkou a nakladatelkou Marií Holečkovou autorka vydala r. 2008 . první díl publikace „Za památnými stromy Vysočiny“-Pelhřimovsko, Jihlavsko, Havlíčkobrodsko, o rok později 2. díl o památných stromech na Žďársku a Třebíčsku. Na oba díly dal kraj Vysočina grant.
    Roku 2011 vydala EUROMEDIA-Knižní klub autorce obsažnou publikaci „Podivuhodné stromy“ s fotografiemi Jaroslava Michálka, kresbami Jaroslava Turka a grafické úpravě Vladimíra Kintery. O významných stromech v Lesích ČR připojili texty Jiří Stonawski a Pavel Kyzlík, o stromech v bývalých vojenských újezdech napsal Jiří Křivánek.
    V MF vyšla r. 2012 kniha „Aleje – krása ohroženého světa“ , na které se fotograficky podílela hlavně Marie Holečková, kromě ní např. Jar. Válková, Pavel Hossl, Eva Kokešová , Václav Větvička, který také přispěl několika statěmi o alejích , např v Lidicích aj.. Poslední část publikace přibližuje snahy pracovníků ARNIKY v boji o zachování alejí.

V létě 2014 vydalo město Turnov knihu o památných stromech Turnovska Stromy z ráje českého. Marie Hrušková na ní spolupracovala s Václavem Větvičkou a regionálním autorem Dušanem Koutníkem, fotografie stromů jsou Pavla.Hössla, krajiny od Zdeňka Mrkáčka, kresba od Jaroslava Turka. Grafické úpravy se ujal J.Turek ml.

Marie Hrušková je autorkou projektu, jehož cílem je seznamovat co nejvíc lidí s nejmohutnějšími památnými stromy České republiky. Děje se tak od podzimu 2014 do roku 2016 prostřednictvím putovních výstav po různých našich městech (Křtiny, Plzeň, Třeboň, Jihlava, Říčany, Praha, Krnov a jiné).

Z dalších vydaných knížek se vztahy o stromech (viz výše) lze připomenout publikaci Život se stromy vydanou v nakladatelství Dokořán s kolektivem autorů a výpravnou publikaci "Nejmohutnější stromy naší země" vydanou roku 2017 v Euromediích, na které spolupracovala autorka s fotografem Pavlem Höslem, Lubošem Úradníčkem a Martinem Čermákem. Fotografie byly opět dopněny kresbami Jaroslava Turka.

Spoluautorem posledních vzdaných knih o stromech je fotograf Pavel Hössl, který se podílel i na vydané knížce o lípách (Kazda 2021).

  

Památným stromům se soustavně věnuje posledních 13 let a navštívil jich téměř tisíc. Desetitisíce najetých kilometrů dokládá databáze 70 000 snímků, pořízených po celé naši zemi ve všech ročních obdobích. V posledních pěti letech psal o stromech pro časopis Plzeňska Vítaný host a 5+2. Jeho fotografie stromů provázely seriály a články, ale i kalendáře o památných stromech např. v MF-Domov, v časopisech Farmář- Zemědělec , Zahradnictví, Venkov a styl. Spolupracoval na publikaci o alejích (vydala MF 2012), autorsky se podílel na knize Nejmohutnější památné stromy ČR (2012), Stromy z Ráje českého (Turnov 2014), Nejmohutnější stromy naší země (Euromedia 2017) a dalších.

Putovní výstavy o nejmohutnějších památných stromech přiblížují od podzimu 2014 mnoha návštěvníkům po republice (Praha, Brno, Jihlava, Třeboň, Plzeň, Zámek Sychrov, Mariánské Lázně a další) tyto stromy prostřednictvím Hösslových velkoformátových fotografií.

P.Hossl postupně umísťuje texty a fotografie památných stromů ČR na mezinárodní stránky www.MonumentalTrees.com (Monumentale Baume). Jedná se velkou celosvětovou databázi nejmohutnějších stromů. Příspěvky se setkávají se značným zájmem. Ohlasy na naše památné stromy přicházejí z mnoha států (Německo, Francie, Anglie, Holandsko a další). Zvláště obdivované stromy jsou Vejdova lípa na Pastvinách, Černínova douglaska v Chudenicích, Sudslavická lípa, Tatobitská lípa, lípa v Kamenici nad Lipou, stromy na zaniklých a opuštěných místech i kořeny Hukvaldských buků.

studoval na Vysoké škole architektury a na Přírodovědecké a Pedagogické fakultě UK (byl žákem Cyrila Boudy a Karla Lidického). Působil jako pedagog v Praze (vyučoval např. kreslení na Střední průmyslové škole grafické a přednášel estetiku zemědělské krajiny na Vysoké škole zemědělské) a věnoval se i práci v oblasti ochrany přírody. V odborném tisku ilustroval články s přírodovědnou tematikou. Vedle krajinomalby se jeho hlavním tématem staly památné stromy, jak se mohli přesvědčit návštěvníci jeho výstav v Praze, Budapešti, v Roztokách, Dobříši, Poděbradech, Havlíčkově Brodě, Čáslavi ad.

Zobrazil skoro všechny významné památné stromy v Čechách a částečně i na Moravě a ve Slezsku. Každý z „portrétů“ památného stromu představuje práci dvou-tří hodin přímo u stromu v terénu, často za chladna, protože až koruna bez listů prozradí svou architekturu.Významně se autorsky podílel na knihách M.Hruškové o památných stromech, o české krajině, spolupracoval i na přípravě televizního seriálu „Paměť stromů“ (viz výše).

Smrt zastavila jeho plány. Otcovu památku podporuje jeho syn Jaroslav, který upravoval skoro všechny publikace vydané o stromech s otcovými kresbami.